Dimenze a transformace lidského vědomí
1. Multidimenzionální bytost:
Kráčím po chodníku. Společně se mnou takto jde v mém směru mnoho lidí. Každý z nás očividně spěchá za nějakým cílem. V dálce se objevila shrbená, těžce kráčející babička. Její pohyb je pomalý. Opatrně našlapovala na nerovný chodník podpíraje se hůlkou. Vedle ní šel její pejsek. Všichni jsme babičku minuli a mne napadá všechny ty lidi předběhnout a jednoho po druhém se zeptat, jak ji a celou situaci vnímali. Kupodivu téměř část davu byla ochotna se zastavit a věnovat mi chvilku času a pozornosti.
První pán mi stroze odpovídá: „ Jsem přesvědčen, že jsem kráčel naprosto sám, co tady děláte vy a ti lidé kolem? Kde se tu vzal ten chodník, tráva a stromy a vůbec kde to jsem? Já si běžně uvědomuji jen svoji vlastní existenci."
Druhý pán odpovídá: „Já jsem ji neviděl - nebo viděl? Nevím, pro mne je důležité jen zda je to muž či žena, zda je dobrá nebo zlá, veselá nebo smutná. Musím si ji jen někam přiřadit a hlavně s nikým nic neřešit. Žiji si ve své ohrádce a jen přemýšlím, jaký jednou budu."
Zeptal jsem se tedy třetího pána co cítil. „Já jsem si jí všiml, ta stařenka byla taková zvláštní...jako bych ji už jednou..."
Tu se kolem něj vytvořila skupinka. „Neposlouchejte ho, vždyť slyšíte jak blábolí, co on může vědět o lidech, podívejte jak vypadá"mínil další muž. Do hovoru se vmísila žena: „Já jsem se sice rozhlížela po okolí, jak je tu krásně, všimla jsem si jí jen na poslední chvíli, ucítila jsem k ní náklonnost z ní pak vyrovnanost a z krásných očí jí zářila láska. Ten pejsek byl taky úžasný kamarád, úplně mi radostí poskočilo srdce."
„Jaký pes? Myslíte to špinavé, chlupaté co šlo vedle, milá paní, myslím že se mýlíte, určitě k ní nepatřil, to by ho měla na vodítku a s košíkem"opáčil pán ostře s lehkým poklepem na vlastní čelo.
„Lidi nehádejte se, vždyť to není důležité, podívejte na tu krásu kolem, proč bychom si měli kazit den" mínila další paní.
„A kdo vy vůbec jste, co tady děláte a pro koho?"ostentativně ode mne vyžadoval odpověď muž, který si místo dřívějšího klepání na čelo nyní poťukával špičkou nohy o zem.
„Taťko pojď, víš že ty, tak vážená osoba to nemáš zapotřebí, vždyť ti lidé tady jsou nějací podivní" vyzvala jej žena, která tím dala najevo roli loajální partnerky.
Lidé si vzpomněli na svůj původní cíl a zařadili se i se svými pocity zpět do proudu na chodníku.
Jen pán, který odpovídal jako třetí se ke mně přitočil a říkal: „Víte nechci o tom moc mluvit, ale dějí se mi podivné věci. Nikdy jsem ji neviděl, ale přesto ji znám. Dnes v noci se mi zdál sen se situací, která se nyní odehrála. I když jsem se probudil, cítil jsem kromě této situace, její i svoji obrovskou lásku ke všemu stvoření. Nic od nikoho nežádala ani nenabízela, jen byla.
Oba jsme pohlédli směrem, kterým se babička ubírala. V tom samém okamžiku se k nám pomalu natočila. Lehce pokynula rukou a my jsme pocítili obousměrný proud vděčnosti, soucitu, pokory a pochopení. To velkolepé jedinečné uskutečnění tady a teď.
2. Pohled bytosti na svět v jednotlivých dimenzích
Vše se děje na zemi v prostředí svobodné vůle
1. dimenze
Vůbec netuší že vůbec může existovat něco jiného než ona sama a její vlastní bytí.
2.dimenze
Rozlišuje už dobro a zlo, světlo a tmu, plánuje, ale neprojevuje vztahy
3.dimenze
Bytost se ztotožňuje se svými vlastními představami a vztahy. Polarita.
Projektuje a tím tvoří svůj vlastní osud. Velmi silně zde působí zákon příčiny a následků
Vidí svět převážně jen ze svého pohledu. Vlastní projekcí si vytváří rovněž lineární čas
4. dimenze
Zde se hromadí a čekají na projevení všechny plány z 3.dimenze. Její nižší část ještě není oblastí jednoty, vyšší část je v jednotě. Projevení probíhá se zpožděním, kvůli lineárnímu vnímání času ve 3D. Zároveň slouží jako pomocná přestupní stanice do 5.dimenze, pokud přechod neprobíhá přímo přes bránu 3D -5D
5.dimenze
Bezpodmínečná láska
Podmínkou trvalého vstupu do 5. dimenze je mimo jiné úplné přijetí času tady a teď a zrušení lineárního času. Díky tomuto novému času je vše v jednotě a plány se realizují okamžitě.
6.dimenze
Harmonické světlo a čas
Aktivované světelné tělo působí skrze čisté srdce
Realita času je pružná
3. Proč transformace?
Dosud jsme byli schopni vnímat jen úzkou část spektra dimenzí. Převážně jsme našim vědomím pobývali v 3D a ve spánku ve 4D. Při návratu zpět zpravidla docházelo k pokřivení významu toho, co jsme ve 4D viděli. Vědomým zpracováním jednotlivých dílčích úkolů na spojnici nebe - země, má lidstvo šanci rozšířit vědomí natolik, že postoupí na nový stupeň času a v bdělém stavu vědomě bude pobývat komunikovat a tvořit v dalších dimenzích.
Při této práci mějme na paměti, že úkolem je vědomí s láskou a citem přestavět (transformovat, zesílit, rozšířit) nikoliv rozbít či spálit.
Snahou je zde na naší vesmírné lodi, která je součástí nekonečně velké vesmírné flotily sladit ji a její posádku tak, aby každý její člen konal zodpovědně to, co je zde jeho posláním, s ohledem na celek tak, aby let byl plynulý a neohrožoval funkčnost a existenci vlastní lodi, posádky, flotily. Je to vlastně obrovské dynamo, které se točí kolem vlastní osy, které svým magnetismem mimo jiné pomáhá udržovat stabilitu galaxie. K tomu je potřeba, aby všechny elementární části jak bytosti stroje, tak bytostí její posádky, dalších strojů a posádek, jež jsou umístěny v jiných dimenzích, byly v dobrém technickém stavu, spolehlivě propojeny a mohly komunikovat. Jednoduše, aby kuchař vesmírné lodi cítil, co se vaří na Plejádách a jaký dort teď frčí v celém vesmíru. Naše loď jménem Země je živá bytost, pohybuje se vesmírem obrovskou rychlostí a je v celém vesmíru ojedinělá a ceněná. Má totiž jeden motor navíc. Je neuvěřitelně silný a jemný. Má nejkrásnější jméno ve vesmíru. Jmenuje se Láska.
Autor: Ivo Fluksa
zdroj www.cestyksobe.cz
