11)

XI. Kapitola

Život na astrální planetě Aro

Když se celá skupina vrátila do chrámu Moudrosti, Ramu se odebral do astrální místnosti, která byla v hořejší části chrámu. Tato astrální místnost byla užívána duchovními mistry, jestliže tito chtěli cestovat ve svém astrálním těle na jiné planety nebo navštívit astrální sféry. Místnost nebyla příliš velká. Bylo zde několik pohodlných křesel a uprostřed bylo lehátko obložené minerálními kameny, nad kterým u stropu visela křišťálová pyramida. Ramu a Avu přenechali Johna do péče Ani a Oro, které jej prováděly po celém chrámu Moudrosti a vysvětlovaly mu účel některých zařízení a symbolů.

Avu společně s Ramu vešli do astrální místnost, kde se usadili do pohodlných křesel a začali se koncentrovat v úplném tichu. Po nějaké chvíli Ramu vstal a šel si lehnout na lehátko, uprostřed místnosti. Avu zůstal sedět ve svém křesle v naprostém koncentrovaném tichu. Ramu ležel zcela nehybně a uvolněně a jeho tělo jakoby pozbývalo života. V celé místnosti byla atmosféra klidu a duchovních vibrací. Po delší chvíli bylo vidět, že tělo Ramu nabývá opět svých fyzických sil a začíná se probírat. Zároveň se však v místnosti objevilo jemné světlo, které se začalo materializovat v zářivou podobu bytosti. Ramu pomalu vstal z lehátka a posadil se do jednoho z křesel. Zářivá bytost zůstala stát na místě, kde se zmaterializovala a její jemná záře naplňovala astrálními vibracemi celou místnost.

„Zavolali jste mne“, začala telepaticky sdělovat zářivá bytost, „abych o astrálním životě na planetě Aro vyprávěl duši z jiné planety, která je u vás na krátké návštěvě. Jsem rád, že jste nás zavolali, protože je třeba sdělovat informace o různých stupních života ve Vesmíru těm, jejichž vědomí je na takovém duchovním stupni, že je schopno přijmout zprávy z jiných světů, kterých existuje ve Vesmíru mnoho“.

Když tato zářivá bytost domluvila, zvedl se Avu a šel přivést Johna, Ani a Oro do astrální místnosti. Když tito společně přišli a usedli do křesel, promluvila opět zářivá bytost. „Podle aury poznávám, který z vás je z jiné planety než Logo. Aura této duše je ještě spojena s hmotným světem, ve kterém jí je určeno žít, podle svého stupně vědomí. Avšak Vesmír je místem mnoha stupňů vývoje, je mnoho stupňů ve hmotném světě, tak jako i ve světě astrálním. Nejdříve bych chtěl vnímat vibrace této aury, ve které jsou také obsaženy vývojové vibrace, planety z níž tato duše přichází. To mi pomůže lépe poznat její vývojový stupeň“. Zářící bytost se na chvíli ztišila a bylo cítit, že vnímá všechny odstíny vibrací a barev Johnovy aury, kterou jeho duše a astrální tělo vyzařovaly. Po nějaké chvíli zářivá bytost začala opět telepaticky komunikovat.

„Jsem rád“, pokračovala zářivá bytost, „že mohu jiné duši ve Vesmíru předat znalost o našem životě na planetě Aro. Aro je astrální planeta, která vyzařuje žlutooranžovou záři a která pro bytosti s převažující fyzickou nebo hmotnou podstatou je vlastně neviditelná. Atmosféra planety Aro je velmi jemná a radostná. Žijí zde jenom astrální bytosti, tedy ty, které již nejsou vázány na hmotu. Pohybují se silou myšlenky po celé planetě kamkoliv chtějí. Takové bytosti žijí z čisté astrální energie a jejich intelekt se vývojem přeměnil na moudrost a poznání kosmických zákonů. Prostředí planety Aro neboli její přírody se sestává ze zářících astrálních barev, které jsou čistou energií, která proudí přírodou na astrální úrovni.

Na planetě Aro astrální bytosti jsou již většinu duchovně spojeny s vědomím Božského Středu, ze kterého čerpají poznání vesmírných duchovních zákonů. Ti, kdo jsou na nejvyšším stupni, jsou duchovně s tímto Božským Středem trvale spojeni ve svém vědomí. Vzhledem k vysokému astrálnímu duchovnímu stupni vývoje je život duší, které se na Aro nacházejí, zaměřen jenom k jejich dalšímu duchovnímu vývoji. Jejich existence se sestává z rozjímání a tichého splývání s Božským Středem Vesmíru, což je posláním duší na Aro, aby tak postoupily výše ve svém vývoji, který vede k úplnému sjednocení a splynutí s Božským Středem. Ne všechny duše na Aro jsou však schopny takového stavu v krátké době dosáhnout, a tak i jejich vývoj potřebuje určité období, aby po jeho naplnění mohly postoupit dále.

Dříve se někteří z nás zrozovali na zdejší planetu Logo, aby tak pomáhali povznést její vědomí na vyšší stupeň. Ještě dnes se na Logo rodí některé duše z Aro, které se potom stávají duchovními mistry a vedou celou planetu duchovní cestou. Také se někteří z nás rodí dokonce i na materiální planety a berou na sebe zátěž hmotného fyzického těla, aby tak přinesli duchovní učení těm, kteří na takové planetě žijí. Po uplynutí svého poslání odloží fyzické tělo a jejich duše se opět vrací na Aro, aby dále pokračovala ve svém vývoji. Duchovní služba a pomoc druhým je jedním z nejzáslužnějších činů ve vývoji vědomí v celém Vesmíru. Něco podobného se již několikrát stalo i na planetě, ze které přicházíš, protože na každou planetu se za určitou dobu rodí duše z vyšší duchovní sféry, aby jí přinesly nové pokročilejší duchovní učení a pomohli pozvednout její duchovní vývoj a vědomí. Proto období fyzického trvání Vesmíru je tak dlouhé, protože některým duším trvá delší vývojovou dobu, než dojdou k poznání, že posláním jejich existence je duchovní vývoj, kdy duše má být ve spojení se Světlem Božského Středu. Také ne všechny duše vznikly ve stejnou dobu, protože duchovní energie, která Vesmírem pulzuje, nepřetržitě začíná proces vývoje svého vědomí vloženého do duší. Důležité je však poznat, že část tohoto vývoje, který na svém počátku je spojen s hmotou, později přechází do vyšších stupňů duchovních nebo astrálních, kdy na duchovní úrovni zde dochází k vládě ducha nad hmotou, která je jenom jeho nižší vibrací. Cílem je konečný návrat neboli opětné spojení duše s Božským Středem, ze kterého světlo energie každé duše vyšlo. Je tedy na každé duši, jak rychle sama v sobě dojde k tomuto poznání a urychlí svůj duchovní vývoj, kdy se ve své tiché podstatě stále častěji bude spojovat s Božským Středem a jeho vibrací a tak začne hlouběji poznávat jeho existenci a duchovní podstatu, která je Podstatou neboli Středem všeho v celém Vesmíru.

Avšak také Vesmír má své vibrační trvání. Jeho vesmírný život by se dal přirovnat k životu stromu jak na Logo, tak i na tvé planetě. Z jednoho bodu, kterým je u Vesmíru Božský Střed a u stromu jeho jádro, se začne rozvíjet celý systém Vesmíru, s jeho galaxiemi jako větvemi. Po určité dlouhé době, kdy Vesmír dosáhl své největší rozpínavosti, se růst zastaví a začíná se opět stahovat zpět do duchovního bodu Božského Středu, ze kterého vyšel. Potom přichází období klidu a ticha až do doby, kdy opět Božský Střed vymrští ze sebe duchovní energii, jež v sobě obsahuje všechny vesmírné zákony, a nový Vesmír začne opět pomalu vznikat s prvními dušemi, které začínají svůj vývoj.

Hlavním zákonem Vesmíru je zákon vývoje a zákon vibrace života na jakékoliv úrovni. Tyto dva zákony je třeba respektovat. Tyto však podléhají zákonu nejdůležitějšímu a to je zákon jedné příčiny a podstaty, jejíž podmínkou je vibrace Ducha, neboli duchovního Světla Božského Středu Vesmíru. Bez podstaty a základu této duchovní vibrace, která vychází z Božského Středu, nemůže nic v tomto Vesmíru existovat, ať je to hmota nebo astrální svět. Proto nejzákladnějším zákonem Vesmíru je poznání a vědomí existence Božského Středu a jeho duchovní podstaty, která tvoří základ všeho a jejíž duchovní vibrace jsou ve všem obsaženy“.

Astrální bytost se nyní odmlčela a místnost procházelo jakési ticho moudrosti a poznání, které bylo naplněno jemnými astrálními vibracemi. Nikdo z přítomných nevyslal jedinou otázku neboť nechtěl přerušovat proud moudrosti, plynoucí z úst astrální bytosti z planety Aro. Po krátké chvíli astrální bytost začala vysílat vibrace dalších informací.

„Protože nejzákladnějším zákonem Vesmíru je vědomí existence Božského Středu a jeho duchovní podstaty, proto na astrální planetě Aro je základem existence a vývoje každé duše co největší sjednocení se s tímto Božským Středem, protože duše na Aro poznání a uvědomování si jeho existence již ve svém dřívějším vývoji dosáhly. Proto na Aro v astrálních chrámech Světla, které jsou vytvořeny z astrálních vibrací, neustále probíhají bohoslužby Božského Středu, kdy jeho vibrace jsou jako vlny, které naplňují celý chrám Světla. V chrámu Světla astrální bytosti ve své duši zažívají vibrace těchto duchovních vln Božského Středu, které jsou stejně povznášející. K intenzitě vibrací vln Božského Středu dochází podle duchovní touhy duší se s tímto Božským Středem spojit. Čím více je jejich vědomí existence naplněno duchovním světlem a touhou po spojení s Božským Středem, tím silnější jsou jako odpověď vibrace duchovních vln Božského Středu. Tyto vibrace duchovních vln Božského Středu naplňují prostor nebo místo, kde se takové duše nacházejí a svou přítomností je tyto vibrace povznášejí na vyšší duchovní úroveň, která již znamená stálé spočívání ve vědomí Božského Středu.

Tyto vibrace mohou duše astrálních bytostí zažívat kdekoliv, ať je to v chrámě Světla, v přírodě nebo kdekoliv na planetě Aro, kdy duše projevují touhu po spojení se s Božským Středem. Protože naše těla jsou astrální, tedy nehmotná, žijí jenom z vibrací vědomí duchovní existence Božského Středu. Proto nejsou ve svém pohybu, pobytu nebo existencí nijak závislá na hmotě nebo hmotou omezena. Také nepotřebují žádný odpočinek, protože sami jsou vibrací Světla Božského Středu. Sjednocování se s Božským Středem je pro nás nejdůležitějším posláním. Důležitou naší činností je vysílat vibrace tohoto poznání dále do Vesmíru, aby tak pomáhaly k poznání a rozšíření vědomí ostatních duší na nejrůznějších planetách“.

V tomto místě astrální bytost skončila svůj telepatický výklad o životě na planetě Aro. Nyní obrátila svou zářivou podobu směrem k Johnovi a řekla. „Věřím, že možná tato duše bude mít nějaké otázky, zvláště když přichází z jiného stupně vědomí“. John byl trochu překvapen, ale na druhé straně s povděkem přijal tuto možnost. „Rád bych se zeptal“, začal nesměle John, „jak vidí bytosti na astrální úrovni život na planetě Zemi, ať v tom kladném nebo v tom, co by se mohlo vylepšit ?“

Po krátké chvíli astrální bytost začala odpovídat. „Planeta Země je jedna z vývojových planet ve dlouhém řetězi materiálních úrovní. Pod úrovní planeta Země jsou planety železné, kamenné a planety démonské, kdy dobro nebo láska tam září jako plamének obklopen tmou absolutní nevědomosti. Ale i takový malý plamének pomáhá některým, aby postoupili ve svém vývoji výše. Mnohem vyšší stupně vývoje jsou potom podobné životu na planetě Logo. Další vývojová existence potom již pokračuje na astrální úrovni. Na astrální úrovni se rodí ty duše, které vědomě poznaly, že další vývoj duše je poznání Božského Středu a touha po sjednocení se s tímto Středem.

Pro obyvatele planety, ze které přicházíš, je však hmota brána jako základní skutečnost a mnohdy v jejich vědomí představuje i větší hodnotu než duch. Jejich duše ještě jsou zahaleny ve hmotné lidské tělo, ve kterém žijí svůj fyzický sen, jsou obklopeny věcmi hmoty a také zaujaty svým myšlením, které vytváří a materializuje jejich představy a snahy. Je však těžké pro duši se povznést z tohoto materielního prostředí k čistým vibracím Božského Středu, i když někteří jsou schopni toto dokázat. Jde však o vývojový stupeň, kterým prochází všechny duše ve Vesmíru, které jsou ještě uzavřeny ve hmotné formě a obklopeny hmotným světem a také musí život této hmotné formy udržovat, protože si mylně myslí, že je to jejich skutečná podstata, aniž by chápali, že jejich věčnou podstatou je duše, neboli Světlo Božského Středu. Proto duchovní vývoj u většiny duší na tomto stupni jde dosti pomalu, protože je zde také silná myšlenková a citová připoutanost k hmotnému světu. To je také důvod, proč se do něj déle inkarnují a přinášejí si s sebou vlohy z předešlých vědomí a ty dále zdokonalují, aby tak mohli uskutečnit svá materielní přání, která v minulých inkarnacích neuskutečnili. Tento vývoj probíhá tak dlouho až dojdou k poznání, že podstatou života probuzené duše je její sjednocení se s Božským Středem. Potom jejich činy a skutky budou čím dále tím více v souladu s duchovními zákony a také jejich myšlení se bude více obracet směrem k duchovnímu zájmu a jejich vědomí začne přecházet do sféry intuice a cítění. Tím duchovní světlo v jejich duši bude sílit a ukazovat směr na další cestě vývoje k vyššímu vědomí. Po dosažení určitého stupně přejde taková duše na planetu, která bude duchovně vývojově vyšší a kde bude moci se dále vyvíjet. Tak pomalu bude duše postupovat ve svém vývoji, až se bude moci vtělit na planetu, která bude ve vývojové stupni jako je Logo a po dalším vývoji, kdy již nebude třeba, aby duše byla spojena s obalem hmoty, přejde tato duše na úroveň astrální, kde je také mnoho stupňů vývoje, až nakonec duše zcela splyne s Božským Středem“.

Astrální bytost se odmlčela, což bylo vybídnutím pro Johna položit další otázku. „Rád bych věděl, zda má duše jako je moje, možnost navštívit astrální planetu Aro ?“ Astrální bytost vyslala hned vibrace odpovědi. „Taková návštěva by byla příliš velký skok pro pochopení, a proto jsi navštívil planetu Logo. Avšak po každém odložení fyzického těla nebo fyzické formy, duše přechází do astrálního světa, ve kterém žije na takovém stupni, který vývojově odpovídá její úrovni. Během života v astrálním světě se duše může duchovně vzdělávat a poznává duchovní zákony. Tím udělá velký pokrok ve svém vývoji vpřed. Život po odložení hmotné formy je pro duchovní vývoj velmi důležitý, protože duše může univerzálně rozšířit své vědomí. Během dalších inkarnací se duše může ve svém podvědomí k těmto zážitkům a poznatkům intuitivně vracet a řídit se jimi ve svém vývoji, který opět prožívá ve fyzické formě. Proto vědomá duchovní příprava duše před odchodem z fyzické formy do světa astrálního je velmi důležitá. Potom takový přechod z jedné skutečnosti do druhé není tak náhlý a umožňuje duši přejít z fyzického do astrálního světa zcela klidně a vědomě, tak, jak to dělají některé vyspělé duše, které, vzhledem ke svému duchovnímu vývoji jsou schopny se v obou těchto světech pohybovat. Tuto schopnost mají duše Avu nebo Ramu a také jiných na planetě Logo, ale také některých lidí na planetě, ze které přicházíš. Proto vývoj, ať se odehrává v jakékoliv formě a na jakémkoliv stupni, je z pohledu Božského Středu stejně důležitý, protože každá duše dojde na konci svého vývoje k nejvyššímu cíli, kterým bude spojení s Božským Středem, ze kterého před dlouhou dobou vyšla. To by mělo být poselství, které by sis měl vzít s sebou na planetu, na které žiješ svůj přítomný život a na které se duchovně probouzí mnoho duší. Odpověděl jsem na tvé otázky a je pro mne doba návratu zpět na planetu Aro. Jsem rád, že jsem se mohl setkat s další duší tohoto Vesmíru a také se světlem duší vás všech“.

Po těchto slovech se světlo astrální bytosti z Aro pomalu začalo ztrácet z místnosti, až úplně zmizelo. Po nějakou dobu nikdo z přítomných nevyslal jedinou myšlenku. John jako první promluvil a poděkoval Ramu za zprostředkování této návštěvy, která mu vysvětlila mnoho nového. Avu upozornil na to, že doba rozloučení se s Johnem se blíží, protože bude třeba, aby se Johnovo astrální tělo vrátilo zpět do své fyzické formy.

Nikdo z přítomných neprojevil radost nad poznámkou Avu o blízkém odchodu Johna, protože nyní byl John již brán jako jeden z nich. K radosti ostatních Ani navrhla, aby John ještě mohl mít nějaké přání, které by se mu přítomní snažili naplnit. John se zamyslel a potom řekl. „Byl bych rád, kdyby jste mohli za pomoci intuice a duchovního vjemu vyjádřit své názory na planetu Zemi, která prochází velkou přeměnou ve svém vývoji“. Po nějaké chvíli telepatické výměny se Avu, Ani, Ramu a Oro shodli na tom, že toto mohou pro Johna udělat, avšak že bude lépe, když pro větší duchovní otevření a chápání o této věci přejdou do místnosti intuice, které se nacházela v chrámu Moudrosti. A tak za malou chvíli se všichni společně ubírali chodbou chrámu, aby v místnosti intuice splnili Johnovo přání.

(12)

XII. Kapitola

Pohled z Logo na přítomný život na planetě Zemi

Ramu otevřel dveře do místnosti intuice. Její atmosféra byla tichá a zároveň jemná. Tvar celé místnosti byl kruhový a okolo stěn byly umístěny krystaly. Světlo, které zde zářilo, bylo bledě-modré. Uprostřed místnosti byla umístěna malá křišťálová pyramida, strop byl ve tvaru kopule. Okolo pyramidy byla v kruhu umístěna pohodlná křesla s rovnými opěradly.

Když všichni usedli do křesel, Avu sdělil Johnovi, že za nějakou chvíli, až se napojí na vibrace planety Země a její auru, budou moci odpovídat na jeho otázky. V kulaté místnosti nastalo úplné ticho. Duchovní mistři se tiše koncentrovali na vibrace planety Země. Po nějaké chvíli jako první promluvil Avu. „Podobných planet na takové úrovni vědomí jako je planeta nazvaná Země je ve Vesmíru mnoho. Jsou to planety, které umožňují vývoj do určitého stupně, kdy pro vyšší duše je třeba pokračovat ve vývoji na planetách vibračně vyšších. Civilizační vývoj podléhá stupni myšlení, citu a hlavně duchovnímu cítění, jaké obyvatelé takové planety vyzařují do její astrální atmosféry a sami okolo sebe. V přítomné době dochází na planetě Zemi k působení různých kosmických vlivů, na tuto planetu, vzhledem k jejímu období změn, jsou na ni z Vesmíru vysílány vibrace jak pozitivní, tak negativní. Planeta Země prochází také obdobím rozhodnutí pro její všechny obyvatele. Jde o to zda se tito přikloní ke Světlu, nebo k harmonii a duchovnímu otevření, nebo zda se přikloní k temnosti, tedy k síle hmoty a negativního myšlení, které většinou napomáhá k vytváření chaosu.

Je třeba vědět, že život na planetě Zemi vytváří vibrace, které potom jsou vysílány do celé sluneční soustavy a dále do Vesmíru. Totéž samozřejmě platí i o vibracích jiných planet. Rozhodnutí, učiněná v harmonii s kosmickými zákony a ve spojení s Božským Středem Vesmíru znamenají kladný vývojový krok nejen pro takovou planetu, ale pro celý Vesmír. Totéž platí o negativním přístupu. To je důvod, proč malé skupiny duchovních mistrů, které byly ve svém vědomí na vyšším stupni, si sdělovali své svobodné poznatky jenom mezi sebou, aby tak nebyli zavrženi ostatním světem, který podléhal lidským zákonům a myšlení tehdejší doby, místo aby se řídil zákony harmonie a Božského Středu. Duše na planetě Zemi by měly chápat, že to jsou v základě stále tytéž stejné duše, které se na planetu Zemi rodí do podmínek, které ony samy v minulých životech svým myšlením a činy vytvořily. Po takovém uvědomění by měli lidé začít vytvářet přítomný svět lepší a harmoničtější, protože jaký jej připraví, do takového se opět znovu ve své další inkarnaci zrodí“. Avu ukončil svůj výklad pohledu na planetu Zemi, jak jej intuitivně cítil.

Po nějaké chvíli se ozval Ramu a přidal se k dalšímu pohledu na pozemský život. „Kdyby obyvatelé na planetě Zemi začali ve svých duchovních chrámech a nebo jednoduše ve svých duších přijímat univerzální duchovní energii, došlo by zde k velkému otevření se duchovním kosmickým univerzálním silám a tím také k většímu pochopení duchovních a vesmírných zákonů. Toto by změnilo myšlenkový systém celé planety. Obyvatelé planety Země by tak v základě pochopili, že nemají dělat nic negativního, co by vytvářelo negativní energii, která zabíjí, ničí, oslabuje, přináší chaos nebo rozděluje a která narušuje energii harmonie, souladu a jednoty založené na duchovní síle. Božský Střed však dává všem tvorům ve Vesmíru svobodnou volbu této energie a vibraci. Protože je ve všem vývoj, který vede zpět ke Světlu, nemůže nikdy na dlouho převládat energie záporu, neboli negace, protože celkový Vesmírný vede zpět k Božskému Středu Vesmíru, ze kterého vše vyšlo a jehož světlo je ve všem obsažené. Toto Světlo je také obsažené v každé duši a každá duše se opět musí se Světlem Božskému Středu na konci svého vývoje spojit. Tma nikdy nemůže zcela pohltit světlo, které nakonec svou kvalitou musí ozářit tmu“.

Když Ramu skončil, ujala se slova Oro. „Z aury planety Země vidím, že základním východiskem pro vaši civilizaci je pochopení duchovních a vesmírných zákonů, které nelze v celkovém vývoji opomíjet. Čím více se od nich vaše civilizace na planetě Zemi bude vzdalovat nebo je ignorovat, tím více bude celá planeta trpět, protože taková civilizace jedná proti vývoji celého Vesmíru. Trpět ale budou opět stejné duše, které tyto duchovní zákony ignorují a vývoj planety zpomalují. Další důležitou věcí je, aby lidé se očišťovali a oprošťovali od svého Ega, neboli omezené sjednocování se jen se sebou, není postaveno na duchovním základě a kosmické moudrosti a to narušuje svými vibracemi celé okolí a také zpomaluje vlastní, ale i celkový vývoj. Každá činnost má být konána s vědomím užitku jak pro sebe, tak také pro druhé, což vede k vývoji v jednotu a také ke klidu a tvořivosti celé civilizace. Nejdůležitější je vědomí skutečnosti, že vše se vrací k Podstatě, ze které bylo do koloběhu Vesmíru vymrštěno. Avšak nejdříve se musí ve svém vývoji opět duchovně prosvětlit, nabýt plného vědomí své duchovní podstaty, kdy potom může opět splynout s Božským Středem, což je cílem a důvodem stvoření Vesmíru“. Těmito slovy zakončila Oro svůj výklad o tom, jak cítila přicházející vibrace planety Země.

Nyní John položil svou první otázku, kdy se snažil vysvětlit úlohu, kterou hrála osoba Ježíše Krista, který je mnohými viděn jak Spasitel, neboli jako ten, který ty, kdo v něj uvěří, přivede k životu věčnému ve stálé blaženosti. John se také zmínil o ostatních náboženstvích, která na planetě Zemi existují a která uznávají opět své vlastní spasitele, učitele a proroky. Také upozornil, že na planetě Zemi existuje několik duchovních nauk a každá má velký počet následovníků. John požádal, zda by mu k této otázce mohli duchovní mistři něco říci.

Ramu se ujal telepatického vysílání slov s tímto obsahem. „Základem některých náboženských nauk je víra, což je otevření se a přijímání duchovní kosmické energie. Proto v chrámech je velká koncentrace této energie, protože jí tam ti, kdo přišli, vytvořili, nebo lépe řečeno, se této duchovní kosmické energie otevřeli a tak tyto vibrace v chrámě nebo na podobném duchovním místě zůstávají. Tato duchovní energie nabíjí na nějakou dobu vše, co se na takovém místě nachází“. John vstoupil do hovoru a řekl, „tuto duchovní energii někteří nazývají Duchem Svatým“. „Nezáleží na jméně“, pokračoval Ramu, „protože ve Vesmíru existuje mnoho pojmenování od nejrůznějších Vesmírných civilizací. Většinou na každou planetu, která je na nějakém stupni vývoje, se rodí duchovní kosmický mistr, který učí o skutečnosti duchovních zákonů Božského Středu. Toto učení má však nejrůznější úrovně a formy, podle toho, na jakém stupni se bude nacházet, než přijde další duchovní kosmický mistr. Duchovní kosmický mistr pro vaši planetu přišel v určité době v duši nazvané Ježíš Kristus, který byl zprostředkovatelem jak kosmické duchovní energie, tak učitelem duchovních zákonů. Před ním to byl asi někdo jiný a bude-li třeba, přijdou další nebo opět on sám.

Duchovní síla takového kosmického duchovního mistra je veliká a zůstává po dlouhou dobu v jeho podobenstvích, ať je to jeho obraz, socha nebo místo, kde se pohyboval. Zkoncentrují-li lidé svou tichou pozornost na duši tohoto mistra nebo na jeho duchovní světlo, ať v chrámě nebo ve své duši s odevzdaností a čistotou, což nazýváte vírou, potom dochází mezi nimi ke spojení s duchovní kosmickou energií, neboli Duchem Svatým, jak jen na vaší planetě nazýváte. Pravá víra nebo duchovní vědomí zde znamená pochopení existence Božského Středu a snaha se s tímto Středem co nejvíce spojit.

Avšak vyciťuji, že zde došlo k zahalení této čisté duchovní energie na základě vytváření nauk přicházejících z intelektu, které pronikly i do nauk duchovních a vnesly velký chaos do čistého chápání spojení s duchovním kosmickým mistrem a jeho vesmírnou energií. Víra, neboli jednobodová duchovní koncentrace znamená vstoupení duše do proudu a vibrací duchovní kosmické energie, která zde věčně vibruje. Tato duchovní vibrace však je zcela, bez jakéhokoliv zatížení intelektu. Proto na vaší planetě dochází k mnohým nedorozuměním, kdy kombinace intelektu a víry je pro duši nepřijatelná, tak jako světlo nelze slučovat s ničím jiným, protože by to jeho čistotu světelnou podstatu zastiňovalo. Proto je tak důležité chápat, že duchovní nauky je třeba přijímat duší a nechat je prozářit Světlem Božského Středu“.

Potom, co Ramu skončil svůj výklad na Johnovu otázku, ujala se slova Ani a vrátila s k výkladu ohledně pohledu mistrů z Logo na planetu Zemi. „Technický pokrok, který byl ve výrobě hmotných předmětů dosažen, je třeba nyní přeměnit na vývoj ve sféře duchovní. Je to zákon harmonie, kdy má dojít k harmonii ducha s vývojem techniky. Nedojde-li k tomuto vyvážení, potom je zde nebezpečí zastavení technického vývoje nějakou katastrofou. Je třeba povýšit duchovní vědomí lidí na planetě Zemi o znalost vesmírných duchovních zákonů. Toto je možno provést globálním telekomunikačním spojením a globálními univerzitami, které by vzdělávaly na stejné úrovni všechny obyvatele planety Země. Dále v auře planety Země vidím, že obyvatelé berou násilně život sobě i ostatním tvorům. Toto odporuje kosmickým zákonům a bude-li toto braní života zastaveno, postoupí planeta ve svém vývoji výše. Také je důležitý druh stravy, kterou obyvatelé planety přijímají, protože jde o vibrace, které se přijímáním potravy dostávají do fyzického těla, které jej v jeho funkcích ovlivňují, a hlavně mají vliv na myšlení lidí a jejich duchovní vývoj. Jídlo by nikdy nemělo mít svůj původ v utrpení nebo ve ztrátě života jiného tvora, protože tyto vibrace jsou v něm zachovány a přenášeny do těla toho, kdo je jí. Proto čím je jídlo vibračně vyšší, tedy co nejjednodušší a přírodou k tomu určené, o to lehčeji bude tělem přijato a kladně ovlivní celý proces vývoje člověka“. Ani se na chvíli odmlčela, jako kdyby chtěla nejdříve zvážit svá slova nebo získat více pochopení a spojení s aurou planety Země, než opět pokračovala dále ve svém výkladu.

„Je třeba co nejvíce omezovat vědomí ega, neboli uzavřenosti a pěstovat otevřenost a vědomí celku a globální spolupráce. Také veškerá fyzická činnost obyvatel i při jejich práci by měla být naplněna vibracemi radosti a tvořivosti. Technický vývoj by měl směřovat k jednoduchosti a k vědomí užitku vyrobených věcí pro všechny na celé planetě. Na planetě Zemi existuje mnoho ideových skupin s nejrůznějšími myšlenkovými ideály, které někdy stojí proti sobě a které využívají ovlivňování myšlení druhých obyvatel planety různými prostředky. Takovýto systém však je v rozporu a harmonií a vnáší chaos do myšlení a duchovního vývoje obyvatel planety a neklidné vibrace do její atmosféry. Spíše by mělo dojít ke globálnímu sjednocení kladných myšlenek. Zásadou by mělo být globální vzdělání obyvatel planety Země a jejich poznání kosmických a duchovních zákonů, které se týkají všech bytostí ve Vesmíru a všech planet na nejrůznějších stupních. Jde o zákony věčnosti, které jsou neměnné. Jedině takto může dojít k harmonickému vývoji civilizace na jakékoliv planetě. Jde zde o pochopení věčných zákonů Božského Středu Vesmíru a jejich následování. Jedině takto může vzniknout planetární civilizace, jejíž další vývoj bude v harmonii se zákony celého Vesmíru a jejíž duchovní pokrok bude napřed před vývojem technickým. Jedině harmonicky vedená civilizace může být budoucností planety Země“. Ani ukončila svůj pohled na vývoj planety Země a v místnosti nastalo ticho. John neměl žádné otázky, a tak jen čekal na slova ostatních.

Po chvíli se ujal slova Avu. „Čas tvého návratu se přiblížil, a tak bych chtěl zakončit tento náš pohled duchovních mistrů z planety Logo na planetu Zemi. Budu opakovat zřejmě totéž, když řeknu, že základem jakéhokoliv kladného vývoje jakékoliv civilizace je znalost kosmických duchovních zákonů a duchovní styk jednotlivce s univerzálním Božským Středem Vesmíru, který sám o sobě přináší do duší jednotu a harmonii. Základem takového vývoje je duchovní vývoj každé jednotlivé duše na planetě. Obrácením se k harmonií a vyššímu duchovnímu vědomí, které je neomezeno uzavřeností intelektu, pomůže celé planetě se také v jejím globálním vědomí povznést a zharmonizovat. Takovýmto postojem se posílí kladné vibrace a negace začne sama ustupovat, protože tam kde je světlo, není pro tmu místo.

Čím více světla bude v myšlení a v duších obyvatel planety Země a také jiných planet, tím méně tmy a nevědomosti bude moci na nich existovat. Tím se také připraví karmicky vibračně lepší budoucnost pro vývoj celé planety a pro harmoničtější a duchovnější život duší, které na ní budou žít. Vše, co je používáno k braní života, ke zpomalování vývoje, k omezování duchovní svobody a k obdivování pouhé hmoty, vytváří špatnou karmu planety, narušuje vibrace Božského Středu a jednoho dne musí být prozářeno a přeměněno Světlem, a tak se rozplynout. Proto jakýsi Duchovní Parlament pro celou planetu by měl být nápomocný v této přeměně na vyšší vědomí a měl by přinést harmonii a Světlo do života celé planety Země. Je třeba chápat jednotu celého Vesmíru, která sestává z kosmických duchovních zákonů, jež platí pro všechny tvory a hmotu Vesmíru zcela stejně. Ve Vesmíru je mnoho civilizací a ty, které jsou duchovně pokročilejší, jsou spolu v astrálním spojení, jež je na hmotě zcela nezávislé.

Avu se na krátkou chvíli odmlčel a potom jakoby jasněji viděl situaci planety Země, pokračoval. „Planeta Země je v přítomné době na vývojovém rozcestí, kdy bude záviset na obyvatelích a vůdcích celé planety, jakým směrem půjde další její vývoj. Obyvatelé Země vynalezli zbraně, kterými mohou rozbít hmotu svých těl, svých měst, ale také hmotu své vlastní planety a tím tak narušit fyzické a přírodní zákony, které mají svou harmonii. Avšak je zákon, že nikdy se nesmí překročit bod, který by zničil přirozené funkce přírody. Je zde po staletí nastřádána těžká karma duchovní ignorace a opovrhování duchovní moudrostí, kdy zájem se obracel více k přechodné hmotě místo k věčným hodnotám ducha. Také je zde ignorace vůči životu planety a její přírody, která je stejně živá a citlivá jako její obyvatelé. Utrpení přírody a jejích živočichů je vibračně vysíláno do astrálního obalu planety Země. Takže v této době je tato karma nahromaděna a musí dopadnout, bude-li stejný vývoj ještě nějakou dobu, která má však již jen krátké trvání, pokračovat. Zákon karmy, ať se jedná o jednotlivé duše, národ, nebo celou planetu, nelze obejít.

Jediná možnost ke zmírnění tohoto dopadu je neutralizování špatné karmy a špatných vibrací kladným myšlením, činností, a hlavně duchovním životem. To by však znamenalo, že obyvatelé planety Země by okamžitě museli udělat základní změny v celém svém jednání, které by začalo vytvářet planetární systém, který by byl založen na duchovních a etických základech, který by spěl k okamžitému obratu a tím k postupné nápravě globálního řízení planety. Z myšlení lidí by musely vymizet myšlenky násilí, braní nejrůznějších forem života a snaha po nadbytečném materiálním a přírodním shromažďování. Místo myšlenek, které rozdělují, by mělo nastoupit myšlení, které všechny obyvatele planety Země spojuje nejen ve fyzickém úsilí, ale i v oblasti myšlenkové a duchovní.

Jedině vibrace jednoty a duchovního spojení duše s Božským Středem a s jeho věčným Světlem mohou pomoci ke kladnému planetárnímu vývoji na Zemi. K tomu je zapotřebí, aby k takovému pochopení došlo co nejvíce duší na vaší planetě, aby vaši duchovní mistři vytvořili planetární duchovní parlament a vedli duše k chápání duchovních kosmických zákonů, které mají svůj základ v harmonii všeho stvořeného, ve svobodě duše poznávat duchovní vibrace Božského Středu, sjednocovat se s nimi a přenášet jejich světlo a harmonii na celé okolí.

Jde o tiché uvědomění si, že z Božského Středu vyšlo stvoření celého Vesmíru se všemi jeho fyzickými a duchovními zákony. V této jednotě jednoho bodu Božského Středu je původ a podstata všeho co existuje, ať ve světě fyzickém nebo duchovním. A právě vnitřního pochopení této skutečnosti je třeba, aby tak mohl vývoj obyvatel Země a celé této planety vést k vyššímu vývojovému stupni, který by směřoval k harmonickému rozvinutí a k harmonickým vibracím celé planety Země“.

Avu ukončil telepatické vysílání svého intuitivního vnímání a v místnosti nastalo ticho, naplněné vibracemi duchovní moudrosti, které se zde během této doby vytvořily. Johnovo vědomí bylo povzneseno a cítil, jak důležité je pochopení univerzální jednoty celého Vesmíru a jeho duchovního jádra, Božského Středu, ze kterého vyšly všechny duše včetně jeho. John si také uvědomoval, jak je skoro nemožné pro obyvatele planety Země dosáhnout v tak krátké době, před dopadem těžké karmy na celou planetu stavu vědomí planetární jednoty a jakési univerzální duchovnosti, jejíž podstata by byla v přijímání jednoho Světla, které by nebylo ovlivňováno slovy dogmat a knih, ale vycházelo by z čistého kontaktu mezi duší a Božským Středem. John si uvědomoval k jak velké změně v myšlení a chápání lidí a také k duchovnímu otevření by na celé planetě Zemi muselo dojít, aby byl změněn negativní karmický a osudový dopad minulých a přítomných činů obyvatel celé planety. Kolik náhlého úsilí o změnu v chápání a přístupu by muselo být každým jedincem vynaloženo, aby byl politický, ekonomický a také náboženský systém na planetě přeměněn a povýšen na něco sjednocujícího, na systém, který by v sobě obsahoval úctu, moudrost, skromnost, otevřenost, a hlavně duchovní poznání.

Bylo by třeba vytvořit systém, který by viděl přírodu a životy planety v jednom sjednocujícím spojení se životy všech lidí. V této jednotě by nevystupovaly rozdíly národů nebo politických stran, ideologických skupin nebo zájmy ekonomických mocností, ale vše by i ve své rozdílnosti bylo založeno na globální planetární jednotě a spolupráci. K této jednotě a spolupráci by se také museli přidat představitelé a členové všech náboženství a církví, kteří by uznali záři jednoho Světla vycházejícího z Božského Středu a podle jeho intenzity ve vlastních duších by tak měnily za pomoci Duchovního Parlamentu duchovní vibrace celé planety Země. V takovém přístupu by se duše všech věřících mohly svobodně v tichu meditace otvírat univerzálním vibracím Božského Středu a světlo duše by v tomto tichu splývalo se světlem Božím.

John si uvědomoval, že je skoro nemožné dosáhnout tak velké změny v chápání, a hlavně ve vedení národů na planetě Zemi. Uvědomoval si, že dopad nad planetou visící karmy, vytvořené ignorací harmonie a jednoty, musí s největší pravděpodobností dopadnout, ať to bude jakoukoliv formou utrpení pro celé lidstvo. John si byl vědom, že je nyní a hlavně po dopadu této karmy udělat vše, aby další vývoj celé planety vytvářel kladné a harmonické vibrace, které by nevytvářely dále negaci a nebyly v budoucnu příčinou špatných nebo dokonce katastrofických událostí.

John si také uvědomil svou vlastní roli, jak může být nápomocen ve vytváření vibrací klidu a harmonie, a proto se v tomto okamžiku, na konci svého pobytu na Logo, na planetě, která mohla být Zemi příkladem, rozhodl, že zasvětí svůj život vytváření kladných vibrací a snaze učit druhé, jak dojdou ve své duši ke spojení s Božským Středem. John si uvědomil odpovědnost každého člověka na planetě Zemi a dopad jeho myšlení a jednání na vývoj celé planety. Čím více pozitivní, kladný a tvůrčí přístup každý jednotlivec bude mít, tím kladnější a radostnější atmosféra se bude vytvářet pro život na celé planetě Zemi.

Avu přerušil Johnovy myšlenky s tím, že nyní je čas na jeho návrat zpět na planetu Zemi. Všichni vstali a společně sešli zpět do chrámu. Zde Ramu pokynul Johnovi, aby si stoupl na místo určené duchovnímu mistru. Potom všichni Johna obstoupili, napřáhli k němu své ruce a vnořili se do tichého soustředění. John cítil jak jeho astrální tělo získává čím dále tím více energie a jak tato energie také otvírá jeho schopnost duchovního chápání a vnímání. Po nějaké chvíli pocítil úplné sjednocení se Světlem Božského Středu a s tím přicházející rozšíření duchovního vědomí. Cítil, jak pyramidový tvar nad ním jej zcela zalévá svou energií a povznáší jeho vědomí. Také cítil silné vibrace duchovních mistrů, kteří kolem něj vytvořily silný energetický, ale také duchovní vibrační závoj. John nyní cítil  svou existenci jako duchovní energii, jako věčné spojení se Světlem Božského Středu.

Po nějaké chvíli duchovní mistři dali své ruce dolů a Ramu pokynul Johnovi, aby jej následoval. Prošli chrámovou lodí a vyšli do noci planety Logo. Avu se otočil k Johnovi a řekl. „Všichni, kdo jsme zde, jsme v chrámu propojili svou duchovní energii s energií tvou. Tedy je mezi námi navázáno duchovní spojení. Kdykoliv budeš ve své duši cítit potřebu se duchovně spojit s kýmkoliv z nás, udělej to. Odejdi na tiché místo, sedni si tak, aby tvá páteř byla úplně rovná, zapomeň zcela své fyzické tělo i s jeho myšlenkami a duchovně vstup do ticha neohraničeného vědomí tvé duše. V tomto stavu úplné tichosti se soustřeď na naše vibrace, které jsme uložili do vědomí tvé duše a okamžitě bude navázáno duchovní spojení mezi tebou a námi. V tomto spojení můžeš dostávat energetickou posilu pro své astrální tělo, můžeme spolu komunikovat, ale také se budeš moci lehčeji duchovně povznést ke Světlu Božského Středu. Je to dar, který jsme ti dali s sebou a který s tebou zůstane do mnoha dalších životů“.

Po těchto posledních slovech Avu, se John uklonil před duchovními mistry Ramu, Ani a Oro a potom se společně s Avu vznesli do tichého a modrého prostoru noci. Světla jejich duší se pomalu vzdalovala od povrchu planety Logo, aby se po nějaké chvíli pohybovala hlubinami Vesmíru, který v sobě ukrýval světla milionů sluncí a ještě většího počtu planet, které okolo nich kroužily s miliardy světélkujících duší, žijících na jejich povrchu.

(13)

XIII. Kapitola

Odjezd z Woolman Hill

Na planetě Zemi, na americkém kontinentu ve státě Massachusetts, u města Deerfield na kopci Woolman Hill bylo nádherné ráno. Slunce již stálo nad horami a jeho paprsky dopadaly na několik akrů tohoto quakerovského duchovního centra. Ovce se již dlouhou chvíli pásly na velké louce a zpět ptáků bylo slyšet v okolních lesích. Všude se rozlévalo ticho, mír a klid. Ten, kdo by stál na jednom z blízkých kopců a sledoval by duchovním zrakem toto okolí, by určitě zaznamenal, že nad tímto kopcovitým ostrůvkem klidu se snášelo astrální světlo, které mířilo k lesu a zakončilo svou cestu v malé dřevěné chatičce. Pro ty, kteří by pozorovali krajinu svým fyzickým zrakem, se nestalo nic pozoruhodného, jenom bečení ovcí narušovalo zpět ptáků a nebe bylo bez jediného mráčku.

Tělo Johna Towle se pomalu začalo probírat ze spánku po dlouhé astrální cestě své duše. Chvíli to trvalo, než se John dostal do úplného kontaktu se svými fyzickými orgány a mohl pomalu začít pohybovat nohama a rukama. Ještě chvíli John zůstal ležet a ve své mysli si znovu nechával proběhnout některé obrazy z Loga. Potom pomalu vstal a přestože nepociťoval hlad, připravil si ovesné vločky s mlékem. Po lehké snídani vyšel na procházku do okolních lesů, které objímaly Woolman Hill.

John se zastavil u Jean a Maureen, aby je pozdravil a také, aby neměly o něj strach, že vstává tak pozdě ráno. Potom se vydal stezkou do lesa, aby tam na klidném místě shrnul všechny své dojmy a zažil skutečnost svého nového poznání. Toto poznání záviselo v tom, že systém života na Logo byl skutečností a že jednou by na tuto úroveň měla postoupit civilizace na planetě Zemi. Ačkoli tato možnost byla v přítomné době příliš vzdálená, John si uvědomoval, že je zde mnoho možností, na kterých lze pracovat a tak pomáhat lidstvu k tomuto vědomí dojít. Věděl, že je to dlouhá cesta, ale na druhé straně věřil, že část lidstva je již nyní na správné cestě, kterou by však mělo následovat více a více lidí.

Během své procházky si John také uvědomoval svou povinnost přispět k tomuto kladnému vývoji a být jeho částí. Bylo to něco, co nyní bral jako svoje poslání, které musel naplňovat skutky. John se v mysli vrátil ke svým sedmi bodům univerzální jednoty, které si na začátku svého pobytu na Woolman Hill napsal. Věřil, že chápání jednoty je jeden z nejdůležitějších předpokladů, ze kterého je třeba vycházet. Jednota v sobě přece obsahuje návaznost jedné části na druhou, i když jsou rozdílné. Z jednoty vychází veškerá různorodost, která se do jednoho univerzálního bodu opět navrací. Proto chápání univerzální jednoty, která obsahuje jak tuto planetu Zemi, tak celý Vesmír, bylo jedním ze zásadních pochopení, které John v sobě pociťoval.

John se procházel lesem a cítil, jak mu s těmito myšlenkami přibývá sil a roste jeho přesvědčení pro nutnost duchovní práce. Náhle se v jeho podvědomí vynořil obraz astrální bytosti z planety Aro, která mu sdělila, že poselství, které by měl s sebou přinést na planetu Zemi, bylo uvědomění si přechodné existence fyzického lidského těla a pochopení věčné duchovní podstaty, která září jako světlo v každé lidské duši.

John vnitřně věděl, že musí splnit toto své poslání a že to znamená změnu jeho dosavadního života, ke kterému se cítil vnitřně určen a které měl rozšiřovat. Byl to zvláštní pocit, když si uvědomoval, že nastává nová část jeho života.

Na druhé straně si John také uvědomoval, že změna je částí vývoje, který stále stoupá ve své kvalitě spirálovitě vzhůru. Bez změny a případným zastavením se na jednom místě by vědomí lidí nemohlo jít dále a rozšiřovat se o nová poznání. A právě nová poznání jsou nutná k tomu, aby člověk opouštěl starou cestu, po které kráčí a začal vyšlapávat cestu zcela novou, která povede dále k novým místům a k novým poznáním. John si právě v tomto okamžiku uvědomoval, že nyní musí začít kráčet po nové cestě, kterou je třeba svou vlastní vírou a vůlí vyšlapat a jít po ní tak dlouho, až dojde na její konec, aby potom dále pokračoval po cestě nové.

V tomto rozpoložení mysli došel na místo, které znal ze své procházky hned první den, když přijel na Woolman Hill. Sedl si ke kmeni stromu a díval se před sebe do zalesněného údolí a na vysoké kopce v dáli. Pomalu se hroužil do tiché meditace, která posilovala jeho přesvědčení a v nitru duše mu pomáhala nalézt novou cestu, kterou však musel sám nastoupit.

Bylo již pozdě odpoledne, když se John rozloučil s Maureen a Jean a jeho auto se pomalu rozjelo po prašné cestě dolů k silnici.

Paprsky slunce se rozlévaly krajinou, na které se pnula stužka silnice, po které jelo auto, jehož řidič se rozhodl kráčet vstříc nové cestě svého života. Tento pozemský svět měl o probuzenou duši více.

Zdroj: www.vesmirni-lide.cz