Od Tree
3. 5. 2009
Očista
Ač den je uplakaný
a já mám chmury na duši,
svým vnitřním zrakem vidím
přicházet Venuši.
Je nádherná,
vím, že se mi to nezdá.
Září jak na obloze hvězda
a míří přímo ke mně.
Svým jasem dotkne se mě jemně
a náhle promění se v bílý květ
ten smutně zadumaný svět.
A kapky deště obléknou si bílý šat
a bílým krajkovím vše kolem začnou odívat.
Ty tam jsou všechny moje smutky
i všechny trestuhodné skutky
a začínám se zase usmívat.
a já mám chmury na duši,
svým vnitřním zrakem vidím
přicházet Venuši.
Je nádherná,
vím, že se mi to nezdá.
Září jak na obloze hvězda
a míří přímo ke mně.
Svým jasem dotkne se mě jemně
a náhle promění se v bílý květ
ten smutně zadumaný svět.
A kapky deště obléknou si bílý šat
a bílým krajkovím vše kolem začnou odívat.
Ty tam jsou všechny moje smutky
i všechny trestuhodné skutky
a začínám se zase usmívat.
Předjaří
Ještě před chvílí lilo,
teď už je zase bílo.
Co se mi nelíbilo,
to pod sněhem se skrylo.
Než-li tenhle sníh sejde,
možná k nám jaro vejde.
Ptačími trylky po ránu
i smutnou písní havranů,
co k lesům odlétají.
A zelenými rostlinkami
i bělostnými sněženkami,
co pod sněhem se zatím ukrývají.
teď už je zase bílo.
Co se mi nelíbilo,
to pod sněhem se skrylo.
Než-li tenhle sníh sejde,
možná k nám jaro vejde.
Ptačími trylky po ránu
i smutnou písní havranů,
co k lesům odlétají.
A zelenými rostlinkami
i bělostnými sněženkami,
co pod sněhem se zatím ukrývají.
Březen
Únor sněhem nešetřil,
bohatě ho nadělil.
A proto mně zas a znova
z paměti se linou slova,
nejsou moje, Hrubínova:
"Mezi sněhem zelená se tráva,
sníh se ztrácí v jarních potůčkách.
Oráč střípky ledu zaorává,
zima už má ze sluníčka strach."
Nejen zimě, i oráčům zvoní hrana,
pole mizí pod střechami hal.
Tam, kde kdysi rodnou hroudu srovnávaly brány,
smutně přelétají vrány,
ale není oráč, jenž by lkal.
Vymaňme se rychle z předjarního smutku,
neboť v březnu Jaro na dosah je vskutku.
bohatě ho nadělil.
A proto mně zas a znova
z paměti se linou slova,
nejsou moje, Hrubínova:
"Mezi sněhem zelená se tráva,
sníh se ztrácí v jarních potůčkách.
Oráč střípky ledu zaorává,
zima už má ze sluníčka strach."
Nejen zimě, i oráčům zvoní hrana,
pole mizí pod střechami hal.
Tam, kde kdysi rodnou hroudu srovnávaly brány,
smutně přelétají vrány,
ale není oráč, jenž by lkal.
Vymaňme se rychle z předjarního smutku,
neboť v březnu Jaro na dosah je vskutku.
Duben
Za kamny v březnu dobře nám bylo.
Slunce moc často nesvítilo,
o to častěji chumelilo
a občas také pěkně lilo.
Ptáci svým zpěvem JARO přivolali.
Co jsme se na ně načekali!
Aprílem vkročil do našich končin
Duben.
Ještě tam budem!
Kde?
Za kamny přece!
Jen kachny budou si lebedit v řece.
Žáby kvákají na potoce,
že brzy budou Velikonoce.
Děvčata zdobí vajíčka,
chlapci chystají pomlázku,
děti dostanou zajíčka.
Všichni se těší na lásku.
Slunce moc často nesvítilo,
o to častěji chumelilo
a občas také pěkně lilo.
Ptáci svým zpěvem JARO přivolali.
Co jsme se na ně načekali!
Aprílem vkročil do našich končin
Duben.
Ještě tam budem!
Kde?
Za kamny přece!
Jen kachny budou si lebedit v řece.
Žáby kvákají na potoce,
že brzy budou Velikonoce.
Děvčata zdobí vajíčka,
chlapci chystají pomlázku,
děti dostanou zajíčka.
Všichni se těší na lásku.
Květen
Máj, máj, máj!
Vyženeme kozy v háj.
Smysl, či nesmysl,
vnímáte dvojsmysl?
Nebyl v tom úmysl.
Ten vaše myšlenky mým slovům dají.
Zatímco listím a květem se dřeviny odívají,
dívky a ženy své půvaby po dlouhé zimě odkrývají.
A tak stovky nožek bez ponožek
pozornost naši přilákají.
Práce svátek
zahájí možná slunné a teplé dny.
Po Květnovém povstání
čeká nás Den vítězství.
Vzápětí je tu Den matek.
Svátek, svátek, svátek,
neděle,či pátek,
každý zaslouží si chvíle slavení.
Vyženeme kozy v háj.
Smysl, či nesmysl,
vnímáte dvojsmysl?
Nebyl v tom úmysl.
Ten vaše myšlenky mým slovům dají.
Zatímco listím a květem se dřeviny odívají,
dívky a ženy své půvaby po dlouhé zimě odkrývají.
A tak stovky nožek bez ponožek
pozornost naši přilákají.
Práce svátek
zahájí možná slunné a teplé dny.
Po Květnovém povstání
čeká nás Den vítězství.
Vzápětí je tu Den matek.
Svátek, svátek, svátek,
neděle,či pátek,
každý zaslouží si chvíle slavení.
Ač milenci svůj svátek v únoru slavili
všichni se těšili na dny dnešní,
aby svou lásku stvrdili
polibkem pod rozkvetlým stromem
- jabloní, či třešní.
Odložme kabáty, bundy a svetry,
obujme sandály, botasky, tretry
a hajdy do přírody
užít si jaro a lásky hody.
Autor: Tree
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
